Jaké obaly si vybrat?
Za mých mladých a relativně mladých let bylo docela běžné, že chtěl-li někdo něco doručit jinému člověku, bydlícímu ve větší vzdálenosti, zamířil k poštovní schránce nebo rovnou na poštu. To podle toho, o jakou zásilku se jednalo, zda se tato třeba vešla do schránky nebo ne, zda byla doporučená, s doručenkou a podobně. A když se posílaly nějaké objemnější zásilky, chodilo se na poštu poté, co byly takové posílané věci náležitě zabalené do balíku.
Jak se tehdy (a někdy vlastně dodnes) takové balíky dělaly? To se obvykle vzala nějaká kartonová krabice, kterou člověk získal kdekoliv, kde se tato získat dala, třeba v nějakém obchodě, kde byla tato odpadem, dalo se do ní to, co se mělo odeslat, případné volné místo se zaplnilo zmačkaným papírem, aby se obsah nepotloukl, pak se to přebalilo balicím papírem a převázalo nebo zalepilo a napsala se na to adresa příjemce a odesílatele.
Za těch časů se to tak dělalo. A bylo k tomu hned několik důvodů.
- Z obalových materiálů nebylo možné si vybírat, a tak se bralo zavděk vším, co bylo použitelné.
- Lidé měli čas na to, aby se s takovými zásilkami a jejich pracným balením piplali.
- Poštovní služby byly cenově přijatelné, a tak moc nesešlo na tom, jak je balík velký a těžký. Šlo o pár korun.
Ale dnes už je jiná doba. Dnes se s tím už nikdo nemůže tak pracně balit a ztrácet čas, čím je zásilka větší, tím je i dražší, a to citelně, a tak se hledají jednodušší a dokonalejší způsoby balení zásilek. A tomu vycházejí vstříc i výrobci takových obalů, nabízející i nesrovnatelně větší dokonalost.
Vezměte si třeba takové plastové poštovní obálky. Ty jsou pro přípravu zásilek daleko dokonalejší než něco jiného. Do takové obálky se to posílané vloží, uzavře se to a vše je vyřízeno. A to se to potom balí! To je něco docela jiného než za mých mladých let.