Jsou globální změny klimatu skutečné?
Naše planeta je stará 4,5 miliardy let, z toho více než 3 miliardy na ní bují život. My lidé jsme zde dobu kratší než mrknutí oka. Přesto vědci tvrdí, že na ni máme mnohem větší vliv než kdy který živočich měl, a dokonce ovlivňujeme planetární klima.
Když si uvědomíme onu velkou časovou škálu, může se nám zdát takové tvrzení hloupé. Koneckonců, průměrná teplota počasí na Zemi kolísala prakticky po celou dobu její existence, a to i bez lidského přičinění. Stačí se jen podívat na doby ledové. Proč bychom si tedy nyní měli dělat starosti s tím, co je prakticky přirozený proces?
Jednoduše řečeno proto, že na nás má velký vliv a také proto, že ač se to nezdá, jsme za něj z velké části zodpovědní. Problém je produkce skleníkových plynů, zejména pak oxidu uhličitého. Díky nim se na naší planetě zvyšuje průměrná teplota a má to i mnoho dalších následků. Jistě, je pravdou, že skleníkové plyny produkují i jiná zvířata. Problém je v tom, že příroda má způsoby, jak se s touto „přirozenou produkcí“ vyrovnat. Ovšem když k ní přidáme i tu naši, najednou je rovnováha porušena a do ovzduší se dostává stále více skleníkových plynů.
Navíc je zde fakt, že znečišťujeme oceány, čímž ničíme řasy a fytoplankton, které dokáží oxid uhličitý z atmosféry velice efektivně absorbovat a přeměnit na kyslík. Jistě, fotosyntézu provádějí všechny zelené rostliny, ovšem ani zdaleka tak efektivně. To znamená, že nejenže pouštíme do atmosféry nadbytečné skleníkové plyny, ale zároveň také ničíme tu nejúčinnější možnost, jak je z ní opět dostat.
Je tedy jasné, že člověk vliv na změny klimatu má. Jistě, pravděpodobně by se odehrály i bez nás, avšak mnohem pomalejším tempem, které by umožnilo jednotlivým ekosystémům přizpůsobit se měnícím se podmínkám. Při současné rychlosti však s největší pravděpodobností dojde k dalšímu vymírání živočichů, nehledě na následky, které to bude mít pro lidi.
Rozhodně bychom tedy neměli brát toto téma na lehkou váhu. Jde tu totiž doslova o budoucnost nás všech.